Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdy bude konečně korektní se ptát: A co Evropan?

23. 04. 2018 13:56:51
Myslím, že africká invaze do Evropy má jen dvě řešení, aby i Evropan přežil. Obě budou nepopulární, v očích dobrotrusů nehumánní a budou fungovat pouze dovedeny do tvrdých důsledků.

Soft varianta je, nechat Afriku a celý Blízký Východ na pokoji. Úplně. Do puntíku. Stáhnout všechny armády i s jejich “mírovými” operacemi, ale stejně tak všechny neziskovky. Nechat Afriku, ať sama najde balanc, vůli žít, budovat, zajistit sami sobě potravu a naučit se učit se, vzdělávat a pracovat na tom, aby se měli generaci po generaci líp. Nebo, holt, být součástí toho, čemu se vznešeně říká přírodní výběr. Pokud pořád ještě budou radši válčit mezi sebou a plodit devátého, dvanáctého, dvacátého potomka, pak Bůh s nimi, ale nejspíš ne na dlouho, že. Bude to africká cesta.

Drsnější variantou by mohlo být ten pořádek jim tam opravdu udělat. Vyčistit Afriku od násilí. Vybombardovat všechny vrahy, ať už se hlásí k povstalcům nebo vraždí ve jménu nějaké idei či jména. Nebo proto, že se dva kmeny rubaly mezi sebou po generace. A z dalších důvodů, které ani nechci odhadovat. Tohle všechno ukončit.

Provždy.

Udělat to pořádně a bez milosti. Budou mezi nimi i takzvané civilní oběti? Rozhodně ano. Bude jich více, než kolik byť hrubým odhadem tihle vrahové zabili za poslední dekády? Rozhodně ne.

Až bude každý s puškou, kulometem či mačetou v ruce v pánu, pak by měla přijít pomoc. Opravdová, konkrétní a efektivní. Žádné posílání peněz na kreditky nebo rozdávání jídla. Z peněz bohaté Evropy a dalších zemích postavit Africe síť základních škol. Odborných učilišť. Univerzit s převážně technickými obory. Zemědělské podniky, co úrodnou půdu změní na úrodu. Továrny produkující stoly a židle a domy, ale také chléb a vepřovou kýtu. Firmy, kde ti, co dostali vzdělání, budou mít možnost budovat hodnoty v IT, stavět mosty nebo auta.

Evropské řešení pro Afriku.

Neptat se, jestli se jim chce do škol a do práce. Pokud by rádi evropský blahobyt, ten se nedá exportovat, kdyby ano, tak všechny ty stovky neziskovek za posledního půl století už museli porozdávat, co se rozdat dalo.

Zatímco evropský blahobyt se nedá darovat, evropské (a americké, australské, japonské, čínské...) know how se darovat dá. Ale to se musí chtít něco jiného, než jen nastavit ruku. Evropan a Američan to v Africe pořádně pohnojil kolonizací, ale když jim vrátili svobodu, posrali to ještě víc. Naučili je, že úplně stačí tu ruku nastavit a bílý se postará. Víc už jsme jim ublížit fakt nemohli.

Samozřejmě, možné je i pokračovat v tom, co nezafungovalo posledních cca 70 let. Nechat Afriku zahálet u potravinových balíčků, ještě několikrát znásobit počty obyvatel Afriky a trvat na právech každého Afričana zaplavat si do Evropy. Protože je přece přirozené, že člověk chce něco lepšího, než co má.

Pokud v tomhle sebevražedném altruismu pomineme otázku, co se stane s Evropany, je jasné, co přijde. Pochopitelně, dnešní sluníčkové duše budou pořád mít na mysli především blaho typického mladého, silného, nicméně povětšině negramotného tmavého týpka, co si přijde v houfu říct o svůj přídel evropského blahobytu. A co pak? Až zmizí z evropských ulic bílá barva kůže, nahrazena kompletně Afrikou?

Doslova.

Nejen africkým obyvatelstvem, mentalitou, ale africkou civilizací a úšklebek si nechte od cesty. Války, nemoce, milióny lidí na pochodu a všudypřítomný hlad. Spálená města, na polích místo obilí jen krev. Bavíme se tu o evropských městech, evropských polích, evropských domech, evropských školách. V Evropě. Už nebude, kdo by posílal peníze a potravinové balíčky.

V ten moment už přestane být rasistické se ptát a co Evropan? Co Evropské děti?

I když, odpověď bude spíš lakonická. Teoretická.

Jaký Evropan?

Autor: Jitka Přikrylová | pondělí 23.4.2018 13:56 | karma článku: 47.73 | přečteno: 7965x


Další články blogera

Jitka Přikrylová

Po uprchlících a migrantech přichází další level. Tiší a vděční s plamenomety.

Kde jsou ty časy, kdy jsme se pobuřovali, že multikulturní obohacení se snaží vecpat do EU vrháním kamenů po strážcích hranic? To, zdá se, skončilo. Není to dobrá zpráva.

26.7.2018 v 20:22 | Karma článku: 48.51 | Přečteno: 13897 | Diskuse

Jitka Přikrylová

Pane Hollane, na slovíčko

Náměstek brněnského primátora Matěj Hollan si za svého působení na magistrátu plnil vlahý sen o multikulturním Brně. Na úřadech se už domluví arabsky, aby se nemuseli přizpůsobit. Byty čekají. Tak už jen chybí ti migranti, že.

24.7.2018 v 12:49 | Karma článku: 46.77 | Přečteno: 5133 | Diskuse

Jitka Přikrylová

V Bruselu plánují, že nám migranty bude přidělovat OSN. Tedy nejspíš všechny.

V Bruselu se dnes sešli šéfové států EU, na pořadu dne je prý řešení migrace. Mám pocit, že to, co nakonec schválí jako řešení, bude všechno jen ne řešení přijatelné pro původního Evropana. No a co, že.

28.6.2018 v 11:09 | Karma článku: 47.24 | Přečteno: 8753 | Diskuse

Jitka Přikrylová

Frau Merkel, odsun Němců po válce byl divoký, ale pochopitelný a ospravedlnitelný

Ráda bych připomenula, že váš drahý národ, který tak úspěšně vedete k masové sebevraždě, má na svědomí hned dvě nejkrvavější války posledních 100 let. Po té druhé byli Němci vyhnáni ze střední a východní Evropy. Šokující?

20.6.2018 v 18:13 | Karma článku: 48.13 | Přečteno: 10231 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Zdeněk Macura

Podal jsem trestní oznámení na redakci idnes.cz za podporu islámu

Vážení přátelé, včera jsem podal trestní oznámení na redakci idnes.cz za podporu hnutí, které směřuje k potlačení práv a svobod, konkrétně podpora islámu. Redakci jsem poslal mail a fotokopii policejního spisu. Text mailu:

17.8.2018 v 12:28 | Karma článku: 23.05 | Přečteno: 433 | Diskuse

Tomáš Marek

Tak kdo nás vlastně obsadil? Nebyli to Tataři?

Podle soudruha Vojtěcha Filipa (známého v některých kruzích pod údernickou přezdívkou Falmer) nezosnovali okupaci Československa v srpnu 1968 ruští soudruzi, ale ukrajinští soudruzi.

17.8.2018 v 11:05 | Karma článku: 18.26 | Přečteno: 345 | Diskuse

Tomáš Vyoral

Karel Kryl o Zemanovi, Havlovi, Klausovi, Hutkovi nebo Nohavicovi. Nadčasově a na dřeň!

Bolestín Hutka nebo "computer" Klaus. Co Karel Kryl v roce 1993! soudil o řadě významných osobností veřejného života, které jsou pro nás aktuální i v současnosti? V několika větách - na dřeň - a nejednosměrně. Takový tu chybí...

17.8.2018 v 10:11 | Karma článku: 35.27 | Přečteno: 1780 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Slovo k „tiché vzpomínce“

Prezident Zeman si připomene okupaci Československa 1968 čímsi jako tichou vzpomínkou. Podobně jako předtím 17. listopad. Mnozí namítají: od hlavy státu bychom snad mohli očekávat víc.

17.8.2018 v 9:35 | Karma článku: 18.06 | Přečteno: 449 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K případu Andrewa Brunsona

Jedním z těch, na koho tvrdě dopadla odveta tureckého režimu za nevydařený puč proti Erdoganovi z července 2016, je i americký duchovní Andrew C. Brunson.

17.8.2018 v 8:32 | Karma článku: 16.23 | Přečteno: 257 | Diskuse
Počet článků 192 Celková karma 47.50 Průměrná čtenost 4969

Po letech studia v Sydney jsem šťastně zpátky v Česku. Času moc na psaní nejspíš pořád nebude, o to víc a s chutí se budu pouštět do témat místní politiky.

Pokud mne čtete pravidelně, asi vás překvapí, že jsem vlastně velmi pozitivní člověk a blog píšu často s úsměvem na rtu. I když je emotivní. I když vyzní rozzlobeně. I když vyzní totálně naštvaně.

Baví mne to, co nadělám.

Ještě o drobet víc mne baví knihy, o mé čtvrté knize už brzy dám vědět víc.

Zvu vás na mé nové stránky JM Magazín http://www.jitkamoody.com/





Najdete na iDNES.cz