Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Víte, jaké je klepat se strachem, že do vás nějaký debil vrazí nůž s řevem o Alláhovi?

11. 09. 2016 14:26:34
Netuším, jestli jste zaznamenali, že včera odpoledne v Sydney v Mintě zase jednou nějaký vyznavač pedofilního vraha pobodal staršího bílého pána. Opakovaně do něj bodal, než chudák, ze kterého cákala krev, doběhl do kadeřnictví.

To bylo jeho štěstí, chrabrá kadeřnice s dalším zákazníkem vyběhli z krámku na pomoc a před rozzuřeným kreténem s velkým nožem přibouchli skleněné dveře. Muslimský zbabělec, co předtím při bodání vyřvával Alláhu Akbar (prosím nespojovat s Alláhem, kterého vyznává 1,6 miliard lidí, ti mají zaručeně docela jiného Allaha, že...), se pokoušel dveře rozbít a dostat se dovnitř, prý hulákal "Dnes někdo zemře!" Naštěstí policejní hlídka dorazila dřív, než se mu povedlo rozmlátit dveře. Tak se hajzlík pokoušel přes okýnko pobodat policajty. To mu naštěstí nevyšlo. Moc se mi líbí představa, jak mu to pak na policejní služebně vysvětlili.

Podle policejních vyšetřovatelů se měl ten ubožák s nožem inspirovat Islámským státem. Jen před pár dny vydali první číslo jakéhosi plátku a v něm vyzvali k útokům právě v Austrálii. Tohle měl ten muslimský klučina asi na mysli, když si vyrazil na špacír s nožem. A kdybyste se ptali, tak prý byl australské policii známý, věděli, že se chlapec tak nějak zradikalizoval. A tak v předvečer patnáctého výročí prvního brutálního útoku na západ zkrátka sebral nůž a vydal se na špacír. Nejspíš v touze po těch 72 pannách, které má dostat jako mučedník v nebi, když už holt není s klukama v Sýrii, aby si to užil už zaživa na otrokyních.

Mimochodem, australská média vzpomínají také útok, ke kterému došlo před rokem a půl, kdy jiný osamělý vlk držel rukojmí v kavárně na Martin Place. A také ta média tvrdí, že od té doby australská policie úspěšně zabránila nejméně 10 teroristickým útokům.

Abych odpověděla na otázku v titulku. Tak je to, vážení a drazí, úplně na hovno.

Minto znám velmi dobře, rok jsem tam pracovala v pekárně stejně jako desítky dalších Čechů a Slováků. Popravdě, když jsem zprávu o vražedném útoku v Mintě četla, než jsem se dostala ke jménu oběti, na chvíli jsem nechtěně zadržovala dech z obavy, že je to někdo, koho znám. A musím říct, že je to totálně na prd pocit, že se vám uleví jen proto, že čtete jméno nebožáka, kterého sice vy neznáte, ale spoustě jeho přátel a rodině se tedy neulevilo ani trochu.

O tom útoku jsem si přečetla dnes v práci během polední pauzy. Dívala jsem se přesně na ten obrázek rozprsklé krve na podlaze a bylo mi mdlo a smutno a vířily ve mně i další emoce, které se mi ani nechce popisovat.

Ale ano, byl to strach.

Večer pak, když jsem na zastávce čekala na autobus, ten strach se vrátil a bylo mi nepříjemně a divně a vůbec. Uvědomila jsem si, že je to kvůli tomu podivínovi, který seděl opodál, všechna sedadla okolo něj byla prázdná, drželi jsme se jako velký chumel stranou. Já a všichni, co čekáme, až se konečně ukáže autobus. V čem byl ten podivín tak podivný? Až po chvíli mi došlo, že jen tím, že si zpívá.

Já tam seděla, nervózně ťukala do mobilu, pořád se rozhlížela, dívala se hlavně za sebe. Zaznamenala jsem nervozní tiky i u ostatních. Třebaže tam několik lidí bylo v páru nebo ve skupince, bylo ticho. Nikdo si nepovídal. Všichni nervózně pokukovali po chlápkovi, po hodinkách a pak tím směrem, co pak konečně dorazil autobus. Bylo fest ticho. I proto bylo tak slyšet toho chlápka, který si nejdřív jen tak broukal, pak i povídal, povídal něco o Jon Bon Jovim a pak jsem v tom broukání, které zesilovalo s tím, jak písni dával grády, v tom zpěvu jsem poznala Blaze of Glory a vůbec nebyl špatný.

Užíval si to, vychutnával si každý tón. Odvážila jsem se nadechnout a UVĚDOMILA JSEM SI, ŽE JSEM ZADRŽOVALA DECH.

Pak rozverný zpěvák spustil další. Hotel California. Tentokrát už zpíval, zpíval jako by stál na pódiu, stál a zakláněl hlavu, vložil do každého tónu šílené emoce a bylo to bláznivě nádherné. Měl famózní rockový hlas. A já byla strašně nasraná.

Víte jindy, za jiných okolností, dav by se přidal. Možná ne všichni, ale jeden, dva, by si tuhle notoricky známou písničku střihli s ním, jen tak pro náladu. Zvlášť bezstarostní Aussies. Jiní by aspoň polohlasně mumlali do rytmu při refrénu. Ale my byli tak ticho. My byli tak posraně, tak ublíženě, tak poníženě ticho.

Nelíbí se mi to, ani trochu se mi to nelíbí, cítit se jako potenciální oběť. Bylo by fajn, milí vítači a sluníčkáři, kdybyste všem těmhle muslimlimským nadržencům, kteří si zaživota ani neškrtnou, pokud se neožení, ale zato stráví prý celou věčnost šukáním s pannami, ale jen pokud zemřou tím, že rozmašírují nějakého toho nepřítele islámu, tak můžete jim, laskavě říct tak jak to umíte jen vy, že MY ZA JEJICH POSRANÉ ŽIVOTY FAKT NEMŮŽEME!

Jako malé PS a také proto, že hudba je jedna ze stovek věcí, které šaríja zakazuje, vychutnejte si se mnou klasiku. Hotel California od Eagles. Jako maličký vzorek kultury, kterou zmetci jako ten včera v Mintu tolik nenávidí. A pro lepší náladu.

Poznámka: článek byl adminkou Bangovou STAŽEN DO SOUKROMÝCH v době, kdy byl velmi čerstvý a tedy se ještě zobrazoval i na titulní straně iDnes, pochopitelně pouze v Nejnovějších. Poslala mi cenzorka zprávu, že vadí vulgarismus v titulku (místo mladíka byl původně debil). Pět minut po odeslání její zprávy a převedení blogu do soukromých jsem titulek upravila, poslala zprávu, že je článek upraven, více než po hodině je článek pořád v soukromých. Předpokládám, že pokud vůbec, hodí mi ho zpátky do veřejných až spolehlivě zapadne mezi staré články... Jeden se musí ptát: bylo tohle to, co se dělo autorům, kteří tu zrušili blog?

Tak nic, po hodině a půl marného čekání, vracím titulek zpátky, jak má být. V soukromých tomuhle článku bude asi nejlíp. Polknu to, co se mi fakt chce dodat směrem k cenzorům a jdu radši spát. Šťastné dny všem, Jitka

Autor: Jitka Přikrylová | neděle 11.9.2016 14:26 | karma článku: 39.68 | přečteno: 1909x

Další články blogera

Jitka Přikrylová

Islám je láska

To netvrdím já, to prý řekla Adriana Grande. Předtím, než desítky jejích fanoušků roztrhala tuhle v Manchesteru bomba, napěchovaná vedle lásky také hřebíky a maticemi.

31.5.2017 v 5:54 | Karma článku: 42.76 | Přečteno: 2438 | Diskuse

Jitka Přikrylová

EU nevadí vraždící teroristé, vadí jim naštvané komentáře Evropanů

V době, kdy v manchesterské aréně pořád ještě ležely mrtvé kusy dětí, EU neřeší, jak to zastavit. Jak zabránit a předejít dalšímu prolévání evropské krve. Vrásky jí dělají rozčilené statusy na twitteru a FB.

24.5.2017 v 9:21 | Karma článku: 48.51 | Přečteno: 11977 | Diskuse

Jitka Přikrylová

Ptala se mne mladá Indka, jestli bude v Evropě v bezpečí

Mladá, krásná, vzdělaná, pohodová, milá a chytrá holka. Indka. Muslimka. Ptala se mě, jak to chodí v Evropě, jaký je tam vzdělávací systém a jestli je tam pro mladou holku bezpečno.

23.5.2017 v 11:22 | Karma článku: 44.69 | Přečteno: 3950 | Diskuse

Jitka Přikrylová

Politicky nekorektně o islámu

Mám už plné zuby keců, že terorismus je jen takový úlet, chybička v matrixu, zatímco islám sám o sobě je mírumilovný. A ještě méně trpělivosti mám s těmi, kdo tvrdí, že je špatné odsuzovat kvůli pár jedincům celé náboženství.

30.3.2017 v 15:32 | Karma článku: 45.56 | Přečteno: 5310 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Zdechovský

Teroristé, migranti a kriminálníci brzy zaplaví celou Českou republiku

Od mnoha lidí slyším a čtu při diskusích na sociálních sítích, jak je to v Česku hrozné, jak se prý bojí večer vycházet na ulici a jaký mají strach z migrantů, kteří nás brzo zaplaví na základě Kalergiho plánu...

23.10.2017 v 9:10 | Karma článku: 10.86 | Přečteno: 399 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Jak jsem našel životní poslání ...

Zveřejňuju tady mou odpověd na FB dotaz, jak jsem se dostal k tomu co dělám, jak jsem našel svoje poslání, smysl ... tedy jak se mi to všechno stalo?

23.10.2017 v 7:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 82 | Diskuse

Dana Kellnerová

Sex jako mužská zbraň

Ženy odpradávna využívají svoji sexualitu k ovládnutí muže, kterého si vyberou, aby odvrátily hrozbu, že se muž začne poohlížet po jiných. Jak to mají někteří muži? Čtěte dál...

23.10.2017 v 7:00 | Karma článku: 10.36 | Přečteno: 536 |

Zuzana Palečková

Jen tak si užít

Rozdávají letáky, růže či koblihy, někteří dokonce se svým programem zvoní u dveří. Aspoň jednou za čas nám musí pozorně naslouchat. Letos se to většině moc nepovedlo, asi už zapomněli, jak se to dělá.

23.10.2017 v 1:29 | Karma článku: 6.50 | Přečteno: 184 | Diskuse

Zbyšek Hlinka

„Veselé“ příhody s hygienickou stanicí – jednání v omylu

Po návštěvě úřadu jsem se ocitl v patové situaci. Předělání projektu (natož pak stavby) nepřicházelo v úvahu z finančních důvodů. Jednání obou úřednic bylo natolik přesvědčivé, že jsem nabyl dojmu,

22.10.2017 v 19:06 | Karma článku: 14.32 | Přečteno: 543 | Diskuse
Počet článků 171 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4752

Kdybych se charakterizovala jedním slovem, asi to bude "naposledy". Většinou pokaždé, když tu publikuju text, upřímně věřím, že je to ten poslední zde... A ten další už možná poslední bude.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.